Co by měly děti umět před nástupem do ZŠ?
Autor: Bc. Nikola Petra Hušková
Drazí rodiče,
v posledních dnech se na nás často obracíte s dotazem „Co by měly děti umět před nástupem do ZŠ?“. Pojďme se na to společně podívat.
Nástup do základní školy je pro dítě velmi důležitý bod v životě. Změní se mu totiž sociální role – z dítěte, které chodí do školky se rázem stává školák. Školák, který se konečně bude učit číst, psát, počítat, dozví se spoustu informací. Školák, který bude mít víc a víc zodpovědnosti – časem třeba bude chodit sám do školy a ze školy, či do družiny. Školák, který se konečně vyrovná svému staršímu sourozenci, kamarádovi, bratranci či sestřenici a třeba budou do stejné školy.
Nedávno jsem ve třídě poslouchala rozhovor dvou holčiček. Jedna je předškolačkou tento rok, druhá bude až ten nastávající. Ta mladší říká té starší „Představ si, že mi máma říkala, že až budu chodit do školy, budu tam jednou chodit úplně sama. Já teda nevím, jestli to vůbec dokážu.“ Děti se na změnu role moc těší, zároveň je to pro mě velká neznámá. Mohou být nervózní, mohou se přestat těšit, mohou se bát. To nejdůležitější, co pro ně musíte v tuto chvíli udělat, není výběr té nejlepší školní tašky či penálu se třemi patry. Ale podpořit je. Dodat jim sebevědomí. Dítě z Vás musí cítit absolutní jistotu, že v něj věříte. Své dítě znáte nejlépe na světě právě Vy. Dejte mu najevo, že to dokáže, že mu budete oporou a vodit ho do školy budete klidně až do té doby, než Vám školák řekne „Já to dnes zkusím sám“.
Článků, co by mělo dítě umět před nástupem do školy je plný internet. Zde je malé připomenutí:
· Dítě by mělo být připravené fyzicky – mělo by zvládnout si do školy donést velký batoh plný učebnice. Mělo by bez velké/časté únavy zvládnout pobyt ve třídě a koncentraci na vyučování. Zvažte nástup dítěte, které je často nemocné. To může mít velký vliv na koncentraci, i sociální a emoční připravenost.
· Dítě by mělo být připraveno psychicky – mělo by vědět, jaká změna ho čeká. Mělo by školu ideálně navštívit předem aby vědělo, kam jde, jak to tam vypadá, co se tam bude dělat. Děti potřebují být informované o tom co je čeká. Uklidňuje je to.
· Dítě by mělo být připravené emočně a sociálně – častý pláč, stýskání, problém navázat přátelství v MŠ, či chápat a respektovat pravidla třídy jsou jasnou indicií, že toto dítě připravené není. Dítě by se mělo do školy přirozeně těšit. Jeho touha učit se a poznávat by měla být větší než strach a obavy.
Je tu dalších několik aspektů, podle který se školní zralost posuzuje:
· prostorová a časová orientace
· fantazie, představivost
· matematické a předmatematické dovednosti
· čtenářská gramotnost
· řeč
· vyhraněnost laterality
Dále několik faktických věcí, které by dítě mělo znát a vědět:
· své jméno a příjmení
· jména členů rodiny
· svou adresu
· rozeznat barvy
· rozeznat ovoce a zeleninu
· rozeznat směry a umístění (levá, pravá, nahoře, dole, vpřed, vzad)
· umět si zavázat tkaničky u bot
Co je ale důležité pro nás v MŠ Knoflík?
Jak víte, naše MŠ pracuje s Montessori pomůckami a principy Montessori pedagogiky. Rytmus roku nám určují waldorfské slavnosti – které jsou vždy vygradováním dlouhých příprav různých období, významných událostí. Co je tedy pro nás důležité, aby dítě umělo, když opouští jeden z našich knoflíků a míří do školy?
S předškoláky pracujeme během dne, ale i samostatně, když si mladší děti užívají odpoledního odpočinku. Skupinu předškoláků vedeme systematicky, v připravených lekcích. Připravujeme je ve všech zmíněných oblastech – grafomotorika, matematické dovednosti, nácviky psaní, držení tužky, koncentrace – vytrvání u činnosti, jemná i hrubá motorika. Vnímání dobra a zla – dobrého a špatného chování. Dodržování pravidel. Trénujeme paměť – písničky, básničky. Povídání o tom „Co jsi dělal včera?“. Stříháme, tvoříme, zkoušíme různé výtvarné techniky. Trénujeme oblékání – zip, knoflíky, tkaničky. Seznamujeme se s čísly, písmeny, povídáme si o světě a dění v něm. Snažíme se, aby měli děti co nejvíce všeobecný přehled. Trénujeme řeč, správnou výslovnost písmen.
Ale co je pro nás tou opravdovou podstatou?
Není pro nás důležité, jestli dítě odchází ze školky a umí počítat do 100, chápe systém jednotek, stovek a tisíců, umí sčítat/odčítat či dokonce pracovalo s pomůckou na násobení. Jestli pozná všechna písmenka a umí je napsat. Jestli už přečte alespoň slovo o třech písmenech. Jestli zná orgány lidského těla, či pozná jaké zvíře je z jakého kontinentu.
Důležité pro nás je, aby z mateřské školky odcházeli děti, které si při odchodu od stolečku za sebou automaticky zasunou židli, aby o ní někdo jiný nezakopl. Děti, které umí vyřešit situaci, kdy jim něco spadne, rozlije se či rozbije. Po sobě uklidí, když jim něco spadne, či něco rozlejí. Děti, které udržují své pracovní místo a třídu v čistotě a pořádku.
Je pro nás důležité, aby se dítě nestydělo zeptat kohokoliv na cokoliv, nebo si říci o pomoc. Vyřešit pro dítě nepříjemnou situaci slovy a ne slzami. Při komunikaci s vrstevníky být empatický, nacházet společně kompromisy, pomáhat tomu, kdo potřebuje, chápat a respektovat pravidla třídy.
Je pro nás důležité, aby mělo důvěru samo v sebe, zdravé sebevědomí. Aby se vždy cítilo komfortně a dokázalo pro to udělat co je třeba.
Škola naučí děti číst, pochopit svět matematiky a čísel, psát a spoustu dalšího. Ale na formování osobnosti už takový prostor není. Nikdo nebude dítě kontrolovat, jestli si zastrčilo židli, když šlo z oběda. Nikdo nebude kontrolovat, jestli si po sobě vše uklidilo. Nikdo nebude dítěti zavazovat tkaničky či mu oblékat mikinu. Rytmus mateřské a základní školy se výrazně liší. Spousta škol je orientovaná na výkon a podanou práci. Počítá se zcela automaticky, že se dítě bude umět soustředit, bude si umět říci o pomoc a bude respektovat pravidla třídy/školy.
Všechny části školní připravenosti trénují děti už od nástupu do MŠ.
Například trénink jemné a hrubé motoriky se ukrývá za každou pomůckou. Na každou práci si dítě musí připravit kobereček – srolovat, rozrolovat (jemná práce prstů). Pak musí dojít k poličce – kde je daná pomůcka, kterou si vezme do obou rukou a odnese na kobereček či ke stolečku. Musí se soustředit na cestu, chůzi i na pomůcku, kterou nese (hrubá motorika). Když dopracuje, musí pomůcku vrátit na stejné místo, odkud si jí vzala – prostorová orientace.
To samé je s přípravou oběda. Děti si připravují mističky, příbory, nalévají si pití, samotné si nandávají polévku, chodí pro druhé jídlo k paní kuchařce. Učí se manipulovat s naběračkou, talířem plným omáčky apod.
Děti se tak od nástupu do MŠ učí. Učí se i věcmi u kterých se to nemusí zdát jako důležité či primární. S každou aktivitou, každým dnem, každým vylitým hrnečkem čaje se učí a zdokonalují. Až se jim jednou pohyby úplně zautomatizují.
Některé práce, které děti vykonávají jsou časově náročnější a projekt pak trvá i několik dnů. Děti se tím učí trpělivosti, protože jak je známe růže přináší. Když v MŠ pečeme nějakou dobrotu – často jí pečeme k nějaké události, co nás čeká. Ať je to oslava narozenin, slavnost, či piknik. Čekáme tedy s hostinou a ochutnáním až do druhého dne. To vede děti ke koncentraci a trpělivosti. K poznání, že jsou situace, kdy musíme vytrvat, byť se moc těšíme.
Snažíme se děti vést k vlastnímu úsudku, k logickému uvažování. Pro příklad: Každý den si povídáme „jaké je venku počasí?“. Z čehož pak mohou děti snáze vyhodnotit, co si mají vzít na sebe při oblékání na procházku. Snažíme se podpořit děti co nejvíce v tom, aby oni byli ti objevitelé a my je pouze správně navedli.
Snažíme se, aby od nás ze školky odcházeli děti co nejvíce samostatné, sebevědomé, s touhou objevovat svět, vše prozkoumat a vše se naučit.
Děkuji, že jste si udělali chvilku času a dočetli jste článek až sem.
Nikča
Zdroj: Modrý knoflík
Vypracovala v březnu 2021 Bc. Nikola Petra Hušková MŠ U Bílého králíka – KNofLík