Montessori blog

Montessori ve světě

30. 11. 2020 Ing. Tereza Lepšíková

Montessori školky nebo školky s Montessori prvky jsou populární po celém světě. Montessori pedagogika existuje už více než sto let a vznikla na základě zkoumání vývojových fází dítěte doktorkou Marií Montessori. Patří mezi nejúspěšnější pedagogiky v mezinárodních srovnávacích testech a nyní už ji považujeme za tradiční pedagogiku. Možná jste to ani nevěděli, ale na Montessori výchovu se dělají různé celosvětové výzkumy, které potvrzují, že tato pedagogika usnadňuje rozvoj kognitivních funkcí, podporuje vědomé a systémové myšlení a emoční a sociální vývoj a především samostatnost. Pro vývoj dítěte tak má obrovský přínos. V každé vývojové fázi nabízí člověku jiné podněty a jiné vzdělávací prostředí. Zajímavé na něm je, že pozorované vývojové fáze, senzitivní období a tendence člověka a jejich rozvoj v Montessori pedagogice odpovídají nejmodernějším výzkumům v neurologii a psychologii. Objektivně tak podporují výsledky Marie Montessori a vysvětlují, proč jsou děti vycházející z Montessori škol velmi úspěšné.

Montessori pedagogika především vychází ze znalosti o činnosti mozku a neuropsychologie a jejich vývoje. Když Montessori používá metodu, vždy je tato metoda zaměřena na nějakou mozkovou oblast a maximální rozvoj dětí v daném věku. Možnost vybrat si je jedním z klíčových prvků Montessori. Děti si samy vybírají svou činnost, a to proto, že svoboda volby je základním předpokladem pro vnitřně motivované učení. A vnitřní motivace je klíč k úspěchu. Svoboda s sebou nese i odpovědnost, proto jsou v Montessori školách stejně důležitá pravidla jako svoboda sama. Během dne tak děti dostávají od učitelů lekce práce s pomůckami, ale také lekce „slušného chování a zdvořilosti“, které jim pomáhají pochopit fungování společenských zvyklostí, soužití lidí a nastavují klidné pracovní prostředí ve třídě. Učitelé děti během celého dne sledují, aby věděli, kam se které dítě posouvá, co jej zajímá a objevili jejich nadání. Velmi důležité je také věkové smíšení tříd, kde učitelé vědomě pracují s propojováním různě starých dětí. Věda dokazuje, že věkově propojené třídy jsou efektivnější než třídy stejně starých dětí. Mladší děti jsou motivovány prací a spoluprací se staršími dětmi, zatímco starší děti si při pomoci mladším trénují komunikativní a vůdčí dovednosti.

Ve světě najdeme přes několik desítek tisíc Montessori škol a školek, které absolvovali i velmi úspěšné a známé osobnosti. Pro zajímavost můžeme jmenovat například: princ William a princ Harry, Gabriel García Márquez (držitel Nobelovy ceny), George Clooney, Hugh Grant, zakladatelé Google (Larry Page a Sergey Brin), zakladatel Amazonu Jeffrey Bezos, dcera Billa Clintona atd. Významných osobností, které si prošly touto výchovou, je opravdu hodně. Mnoho z nich říká, že jsou tak úspěšní jen díky Montessori, které jim umožnilo zaměřit se na osobní rozvoj, kreativitu a vlastní zájmy. Dnes nakoukneme do připraveného prostředí Montessori školek po celém světě. Pomůcky ve světě se používají všude stejné právě proto, že je dokázáno, že jsou opravdu funkční.

Freesoul International Kindergarten (Shanghai, Čína)

LePort School (Emeryville, CA, USA)

Yass Montessori (Yass, NSW, Austrálie)

Otrada International Montessori Centre (Rusko)

Seametrey Children's Village (Phnom Penh, Kambodža)

Ambiente Montessori Modelo Fundación Argentina (Buenos Aires, Argentina)

Montessori Nursery School (Poissy, Francie)

Montessori International School Genova (Genova, Itálie)

MŠ KNofLík (Liberec, ČR) :)

Zdroj obrázků: www.howwemontessori.com

Jak vedeme děti ke zdvořilosti

03. 11. 2020 Ing. Tereza Lepšíková

Maria Montessori ve své knize Objevování dítěte tvrdí, že bychom se měli snažit u dětí dosáhnout uvědomělé kázně a ukázněný jedinec je tehdy, pokud ovládá sám sebe a je schopen sám sebe kontrolovat. To platí v případě, že je třeba v životě dodržovat určitá pravidla. Říká, že svoboda dítěte by měla být vymezena zájmy skupiny, k níž náleží. Dítěti bychom měli zamezit, aby dělalo něco, čím by se provinilo proti slušnému chování a dobrým způsobům. Podle Marie je naprosto nezbytné, aby průvodce plně chápal význam své pozice pozorovatele a byl schopen odlišit spontánní přirozené jevy od společensky neúnosných činností. Těm je třeba zabránit už v počátku. Koncepce svobody by se měla chápat jako souhrn co nejpříznivějších podmínek pro fyzický a psychický vývoj dítěte. „Když hovoříme o svobodě malého dítěte, neznamená to, že chceme tolerovat nebo snad podporovat neukázněné chování a bezúčelnou činnost, jaké se děti věnují, pokud je ponecháme samy sobě. Svobodou máme na mysli to, že jeho život osvobozujeme od překážek, které brání jeho normálnímu vývoji.“

Maria podporuje věkově smíšené skupiny pro hru i práci. Říká, že věková heterogenita je důležitým principem didaktiky Montessori, s jehož pomocí se děti rychleji a přirozeněji učí od sebe navzájem a ve vzájemné spolupráci. Ve své knize Tajuplné dětství se také zabývá otázkou odchylek chování. Tvrdí, že každý nával zloby je vnějším projevem nějakého hlubokého vnitřního konfliktu. Vztekání se a odpor prý překrývají snahu dítěte se realizovat a brání mu projevit svou skutečnou osobnost. Naším úkolem je dítě poznat a pomoci mu osvobodit se od všech nepřirozených zábran. Musíme mu poskytnout takové prostředí, ve kterém se bude moci svobodně rozvíjet. Jednou z nejzávažnějších odchylek je lhaní. Lhaní se objevuje v dětství a s přibývajícím věkem se stále zdokonaluje.

Děti jsou velkým smyslovým orgánem a učí se napodobováním. Je tedy velmi důležité, aby sám rodič - vychovatel vytvořil dítěti bezpečné podnětné prostředí plné lásky, podpory a vzájemného respektu. To všechno musí fungovat mezi všemi členy rodiny. A to není vůbec jednoduché. Chci opravdu zdůraznit, že aby dítě pochopilo, jak vypadá chování ctnostného člověka, je zapotřebí jít vzorným příkladem už od jeho narození. Dítě nasává jako houba vše, co vidí u dospělých. U rodičů, prarodičů, učitelek a každého dalšího člověka, který projde jeho životem. Zvyky, které se naučí v dětství už se velmi těžko transformují na jiné v období dospělosti. My sami bychom měli prokazovat úctu k vlastním rodičům a dalším autoritám, aby dítě pochopilo, jak se chovat ke svým rodičům a učitelům.

„Prosím“ a „děkuji“ je základ, na kterém budou postaveny všechny vztahy. Poprosit nebo být někomu vděčný jasně ukazuje respekt k člověku. Když například maminka uvaří večeři a dítě poděkuje – dítě ukazuje svým projevem mamince vděk, a že nebere uvařené jídlo jako samozřejmost. Součástí respektu je také umět se omluvit. Omluvou vyjadřujeme lítost nad něčím, co jsme neudělali správně a slouží k urovnání vztahů. Během omluvy je dobré kromě vyjádření lítosti také ubezpečit druhého, že už se taková situace znovu nestane, popřípadě přijít s nápadem, jak lze situaci napravit. Samozřejmě, na prvním místě by měla být především prevence. Proto je nutné vést dítě k míru a k tomu, že druhým lidem a zvířatům se neubližuje. Úctu k druhým lze prokazovat i neverbálně, např. podržením dveří; podáním věci, která druhému upadla na zem; uvolněním místa v MHD pro starší osobu; zakrytím úst při kašlání; uměním základů stolování atd. Během stolování ve školce učíme děti, jak používat správně příbor; že je příjemnější jíst v klidu, nežli v hluku; že si po sobě musí uklidit samy špinavý talíř a příbor. Při stolování doma s rodinou by zase měla být slušnost počkat, než dojedí ostatní, popř. se omluvit, pokud někam pospícháme. Co se týče umývání nádobí a dalších domácích prací, měla by existovat v komunitě i v domácnosti spravedlivá dělba práce.

Čisté a uklizené prostředí poukazuje na úctu k věcem. Bez řádu a pořádku nastává v našich životech chaos. Jakmile do věcí vneseme řád, nebudeme muset my ani dítě tolik uklízet. Uklizený prostor přináší duševní klid a prostor pro pozitivní myšlenky. Čím méně je věcí v prostoru, tím více máme místa pro kreativitu, koncentraci a seberozvoj. Proto je dobré, aby mělo dítě v poličkách jen pár oblíbených hraček, ke kterým bude chovat úctu. Kdyby mělo pokojíček přeplněný hračkami, pravděpodobně by si nevážilo žádné z nich. Čím dál více se ve mně probouzí snaha nabízet dětem hračky pouze z přírodních materiálů, nesou v sobě totiž vůni a energii přírody, kterou jim žádný plast nedá. Dítě tak v sobě přirozeně rozvíjí smyslové vnímání, harmonii, úctu k přírodě a základy ekologického smýšlení. Ekologie je v současné době velmi populární téma a vést děti k environmentálně odpovědnému chování by měl každý rodič i učitel. I vztah člověku k přírodě je součástí etického chování a dítě by mělo pochopit, že škodit přírodě je zkrátka špatné. Proto učíme děti třídit odpadky a recyklovat. Učíme je, jak zodpovědně využívat půdu, vodní zdroje, suroviny a energii. Snažíme se, aby nedocházelo k plýtvání, proto si děti nandají na talíř jen tolik, kolik snědí. Učíme je pěstovat květiny a bylinky. Hodně času děti tráví na procházkách, kde prostřednictvím povídání a různých her v dětech utváříme pozitivní vztah k životnímu prostředí. Dítě se tak učí uvažovat v souvislostech a přemýšlet o možných negativních dopadech lidských aktivit na planetu v dlouhodobé perspektivě.

Nesporně důležitým znakem zdvořilosti a slušnosti je samotný pozdrav. Pozdrav je projevem přátelství, zdvořilosti, úcty a respektu k druhému člověku. Jeho součástí je i způsob provedení. Pozdrav by měl být pronášen zřetelně a s úsměvem, nejlépe s vlídným pohledem do očí. Pozdrav mezi dítětem a učitelem je krátký rituál, při kterém se dítě učí zdvořilé neverbální komunikaci. Ukazuje uznání, respekt a partnerství mezi dítětem a učitelem. „Dobrý den“ a „Na shledanou“ jsou jedny z prvních zdvořilostních frází, které děti učíme. Jelikož děti zrcadlí své rodiče, měli by také jít ve zdvořilém chování příkladem a srozumitelně zdravit například sousedy v domě, své známé, učitelky ve školce apod.

Zdvořilostní jednání, která jsem popsala, jsou nepsaná pravidla a zvyky, které podle dochovaných zdrojů existují již od vzniku lidské společnosti. Vznikly na základě potřeby řádu, který je pro výchovu dětí zásadní. Proto si ve školce hned první den děti s paními učitelkami stanovují pravidla třídy. Domluví se na nich společně a vyvěsí je na viditelné místo, aby si je mohli v případě potřeby připomínat. V průběhu roku děti také dělají různé aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku jako jsou zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce a mravní hodnoty v jednání lidí. Hrají různé hry a praktické činnosti, které uvádějí dítě do světa dospělých lidí, jejich občanského života a práce. Důležitým bodem etické výchovy je vytváření prosociálního chování u dětí neboli vedeme děti k takovému jednání, při kterém je konáno dobro a poskytnuta pomoc svým kamarádům bez nároku na odměnu za tuto pomoc. Takové chování slouží také jako prevence proti rizikovému chování, které vede ke konfliktům.

Další známou moudrostí je „Nedělej druhým to, co nechceš, aby druzí dělali tobě.“ Dítě by mělo být vedeno k tomu, aby si vytvořilo a rozvíjelo pozitivní vztahy s ostatními. Ukazovat mu, že i když se k němu druhý člověk nebude chovat hezky, není potřeba snižovat se na jeho úroveň. Umění řešení konfliktů je celoživotní práce. V mateřské škole můžeme začít tím, že budeme dětem pomáhat se v problému orientovat, mluvit o něm navzájem s dalšími dětmi a učit se je uchopit a vyřešit. Chceme, aby si děti utvářely pozitivní vztahy mezi sebou, ke své rodině, k pedagogům, ale i samy k sobě. Děti se učí vzájemné spolupráci, vyjadřování vlastních emocí a utváření zdravého sebevědomí. Během elipsy si povídáme o tom, jak se zrovna cítíme. Pokud se někdo cítí smutně, snažíme se přijít na to, proč se tak cítí a společně děláme všechno pro to, abychom dotyčnému náladu zlepšili. Pokud se někdo cítí vesele, chceme, aby dítě umělo své city verbálně popsat a projevit vděčnost. I během elipsy máme stanovena pravidla, která vedou ke zdvořilostním projevům. Základním pravidlem a zároveň předpokladem všech dobrých vztahů je naslouchání. Naslouchání vede k úspěšné komunikaci a vyjadřuje respekt k druhým lidem. Bez tohoto pravidla by elipsa nemohla plnit svou úlohu. Druhým pravidlem je právo nemluvit. Každé dítě má možnost se vyjádřit, ale také nemusí a ostatní členové elipsy by to měly respektovat. Toto právo učí děti dovednosti říci „ne“. Třetí je pravidlo úcty. Otázky jsou během elipsy kladeny obecně a na nikoho přímo nemíří. Pokud někdo vysloví svůj názor, ostatní by ho měli respektovat a nekritizovat. Během výchovy ke zdvořilosti se snažíme o nenásilnou komunikaci s dítětem, která navodí příjemnou atmosféru vyvolávající důvěru. Pokud nastane nějaký problém, tak chceme, aby si děti nejprve samy hledaly řešení, což podporuje iniciativní a tvořivé jednání. Taková výchova učí dítě, aby se umělo rozhodovat samo za sebe a řešit problémy konstruktivně a bez pomoci druhých. Rovněž umožňuje morální růst a vývoj dítěte. 


Když shrnu výše uvedené myšlenky, tak je pro výchovu dítěte nesporně důležité bezpečné, vstřícné a jasně dané prostředí plné lásky a pochopení, avšak s určitým řádem a pravidly. Rodič – vychovatel si musí uvědomovat, že dítě se učí napodobováním a musí být tedy kladným vzorem pro své dítě. Důležitý je výběr mateřské školy s respektujícím prostředím, vnitřními pravidly a vstřícnou komunikací. Věkově smíšená skupina v mateřské škole pomůže dítěti orientovat se mezi ostatními dětmi, komunikovat a řešit problémy za asistence provádějícího pedagoga. Efektivní spolupráce rodiny a školy (školy a rodiny) je velkou pomocí ve výchově dítěte v dnešním světě. Etické chování musí dítě „nasát“ v každodenním životě při interakci v rodině, mateřské škole a okolí, proto je nesmírně důležité, abychom šli tím nejlepším příkladem.

Proč vznikl Montessori blog

29. 10. 2020 Ing. Tereza Lepšíková

O Montessori pedagogice toho bylo mnoho napsáno, ale většina z nás nemá na tlusté knihy o výchově a vzdělávání čas. Obzvlášť pokud máte doma dětí víc. My bychom vám rádi pomocí blogových příspěvků představili alespoň hlavní principy Montessori pedagogiky a jak fungují praxi. Chceme našim rodičům ukázat, proč jsme si ve školce pro děti zvolili právě tento směr pro výchovu a vzdělávání. Zaměříme se také na možnosti provozovat Montessori principy doma, jak připravit domácí prostředí a jak lze pracovat s pomůckami doma. Montessori pedagogika je založena na respektu přirozených rytmů a potřeb dítěte. Spočívá na třech hlavních pilířích: svobodě volby; možnosti, aby dítě bylo samostatné a jednalo samo za sebe; učení prostřednictvím zkušeností. Tyto pilíře lze podporovat již od narození dítěte a i o tom bude tento blog. Naším cílem je propojit výchovu v MŠ s výchovou doma tak, aby byla co nejefektivnější a harmonická.

Zdroje fotografií: https://dokazestosam.cz/domu/kurzy/0-3-m/

https://www.zs-sofie.cz/zakladni-skola/montessori-pedagogika/